Ohřev vody Sluncem – fototermicky nebo fotovoltaicky?
16.10.2013
Využití energie Slunce k přímému ohřevu vody je u nás už skoro tradiční záležitostí. I když se zatím nemůžeme počtem instalací v poměru k počtu budov srovnávat např. s Rakouskem. Ztrátu momentálně mírně dotahujeme díky pobídce z programu Zelená úsporám.
Bouřlivý rozvoj fotovoltaické technologie (dále FV) v poslední době ale klasickým teplovodním (fototermickým, dále FT) systémům vytvořil stále zdatnější konkurenci. Minimálně tam, kde se zájemcům z různých (převážně technických) příčin nepodařilo instalovat FT systém, je možná místo pro systém FV.
Příspěvek se věnuje porovnání obou možností solárního ohřevu vody v oblasti technické i ekonomické.
Současné běžné technologie
Začněme vývojově staršími FT systémy: V minulosti se objevila řada typů, které se předháněly zejména v účinnosti, spotřebě pomocné energie a jednoduchosti. Každý typ měl, a stále má, skalní příznivce i odpůrce. Černé hadice, desky, sudy volné či zakryté jsou nejjednodušším, nejlevnějším, ale také celoročně nejméně účinným řešením. Nicméně na přihřátí bazénku nebo vody na zalévání postačují. Pro celoroční systémy ohřevu nejsou konkurencí, nepotkávají se technologicky, cenově ani typickým způsobem využití. Ovšem celoroční systémy mají dva hlavní tábory zastánců: plochých a trubicových kolektorů. Pak jsou tu ještě některá přechodová řešení, ale principiálně jsou všechny podobné. Využívají převážně tepelné části záření, ukládají ho (nebo přenášejí a ukládají) do kapaliny, která pak slouží zároveň jako zásobník tepla. Účinnost systému je celkem dobrá, celoročně kolem 50 %.
FV systémy pro ohřev TUV jsou naproti tomu skoro na začátku vývoje. Část (viditelné panely neboli generátor včetně nosného systému a stejnosměrné kabeláže) je shodná s generátorovou částí fotovoltaické elektrárny (a je i prakticky možné provést přestavbu na tento druhý systém). Odlišnost od elektrárny ale spočívá v absenci drahého střídače (který zejména provádí konverzi stejnosměrného proudu na střídavý). Vyrobená stejnosměrná elektřina pak přímo napájí odporovou zátěž, tj. topnou spirálu nějakého bojleru. Technicky zdá se výrazně jednodušší řešení, ale to bychom nebyli v oblasti obnovitelných zdrojů, kdyby tu nebyl nějaký háček. Ten zásadní spočívá ve vlastnostech FV panelů podávat slušný výkon za proměnlivých a okrajových stavů slunečního záření. Tedy, abychom jim nekřivdili, v respektování Ohmova zákona jakožto fyzikálního jevu, který je nutno respektovat. FV panel má své pracovní optimum při určitém osvětlení a teplotě. Pokud se podmínky změní k horšímu, účinnost (celoroční beztak jen cca kolem 14 %) se začne prudce zhoršovat. Dostáváme se pak do podobné situace jako u FT systémů – pokud je „hezky“, máme energie dostatek či nadbytek,. pokud „ošklivo“, máme jí velmi málo. Naštěstí máme na rozdíl od FT systémů několik možností, jak z toho vybruslit. Cílem všech řešení je udržet co nejdéle pracovní bod generátoru blízko jeho optima. Technicky můžeme změnit zapojení FV panelů (ze sériového na paralelní několika způsoby), nebo se snažit přizpůsobit vlastnosti zátěže (tj. spirály). U FV elektrárny to řeší právě střídač, který má vestavěný „sledovač optimálního pracovního bodu“ (MPPt), u našeho systému si jej tedy musíme v nějaké formě a technickém provedení pořídit samostatně. Otázkou pouze zůstává poměr cena/výkon, tj. aby zvýšení účinnosti systému cca o desítky procent systém neprodražilo neúměrně. Ale najdou se i dobrá a levná řešení.
Rychlé porovnání obou systémů
Potřebná plocha pro běžný solární ohřev: Odvíjí se od velikosti zásobníku, ten zas od potřeb uživatele. Obvykle se pro zásobník 200 l instalují 2 FT panely o ploše kolem 4 m2. Pro FV ohřev vzhledem k nižší celoroční účinnosti by plocha generátoru měla být cca trojnásobná, což při běžné velikosti panelů 1 x 1,6 m znamená cca 6-8 panelů.
Orientace a sklon střechy: Jih až jihozápad je pro oba systémy ideální, sklon podobný, u FT kolem 45 stupňů, u FV kolem 35 stupňů. Odchylky od těchto parametrů nejsou výnosově nijak veliké. FV je na ideální orientaci méně citlivá.
Trasování a vedení potrubí / kabelů: U obou platí, že čím kratší, tím lépe, nejen ekonomicky, ale i technicky. Ovšem u FV odpadá tepelná izolace, velké prostupy, natažení kabelů je technicky daleko snazší, je možno využít i vedlejší budovu nebo přístřešek.
Plošné zatížení: U FT (ploché kolektory) je třeba počítat s cca 20 kg/m2, u FV kolem 15 kg/m2 včetně upevňovací konstrukce. Střechy jsou dimenzovány na podstatně vyšší zatížení, nebývá to problém. Ale je třeba vzít v úvahu stav krytiny – pokud už má nejlepší léta za sebou, zvažte alespoň částečnou výměnu, pod FV systémem by měla sloužit možná dalších 30 let.
Pomocné energie, údržba, další náklady: U FT systému běží oběhové čerpadlo, cirkuluje kapalina (která občas částečně unikne, stárne a měla by se po pár letech měnit). I když i FV je technické zařízení, kde může k nějaké poruše dojít, tady je uživatelsky příjemnější.
Životnost: Oba systémy správně provedené a včas opravované jsou dlouhověké, ale vsadil bych spíš na jednodušší FV systém. Fyzická životnost fotovoltaických panelů je odhadována na 30 až 40 let, roční pokles účinnosti je udáván max. 0,8 %. Nejstarší FVE jsou v provozu kolem 30 let, pokles účinnosti je často výrazně nižší než 10 %. Výrobci FT kolektorů udávají životnost 30 let.
Účinnost: Pokud máme k dispozici dostatečně velkou střechu, není úplně zásadní. Účinnost FV panelů se udává od 5 % u tenkovrstvých až po téměř 20 % u monokrystalických panelů. V závislosti na teplotě se účinnost snižuje o 0,2 až 0,5 % při zvýšení teploty panelu o jeden stupeň Celsia. Účinnost FT kolektorů silně závisí na teplotním rozdílu mezi teplonosnou kapalinou a okolím. Na rozdíl od FV panelů proto účinnost při nízkých teplotách okolí klesá. Ale celkově je účinnost FT kolektorů 3-4 krát vyšší.
Roční výnos energie: V ČR dopadá na 1 m2 průměrně 1000 kWh/m2 slunečního záření. Výnos FT kolektorů se pohybuje kolem 450 kWh/m2, výnos energie z krystalických FV panelů je kolem 150 kWh/m2 ročně. Tato čísla jsou přibližná, velmi závislá na orientaci a sklonu a způsobu využití. Je třeba provést správný návrh a výpočty.
Regulace: Je vhodná (ale u FV není nezbytná) u obou systémů. Tady je obvykle největší problém, ne každý to umí! Obě mají za úkol zajistit ekonomický provoz systému a zejména jeho odstavení při „splnění úkolu“. Oba systémy jsou schopny se „samovolně zastavit“, ale není to z pohledu jejich životnosti i ekonomiky provozu ideální stav.
Administrativa: Obvykle žádná není třeba. Snad jen při využití dotací (Zelená úsporám) pro FT systém, tam je vhodné rovnou požádat dodavatele systému o pomoc s administrací žádosti. U FV systému zase platí, že musí být galvanicky oddělen od veřejné sítě!
Dotace: Na pořízení FT systému je aktuálně vypsána výzva v rámci programu „Zelená úsporám“, žadatel může získat až 40 % z pořizovací ceny. Na FV ohřev zatím není možné podporu získat.
Technická využitelnost: FT systém poskytne uživateli teplou vodu, podstatnou část FV lze využít pro přestavbu na FV elektrárnu. Přebytečný výkon FV systému (po nabití zásobníku) lze jednoduše přesměrovat do dalšího spotřebiče.
Cena: Závisí zejména na technickém provedení. Obecně se ceny velmi přiblížily, až srovnaly. Ve prospěch FT systému mluví aktuální vysoká dotace, u FV systémů záleží na ceně panelů, jejichž ceny stále klesají, za pár let budou zřejmě FV systémy lídrem trhu. Rozhodně by se koncový uživatel měl vejít s kvalitními komponentami a cenou na klíč do 100 tisíc korun.
Závěr – co zvolit?
Jednoznačné doporučení neexistuje, je potřeba se rozhodnout u každé jednotlivé instalace zvlášť. Pokud máte k dispozici na vhodné střeše aspoň kolem 15 m2 místa a zásobník TUV nedaleko, můžete si vybírat z obou řešení. Pokud je u vás FT systém obtížně technicky proveditelný, máte již alternativu. Velkou výhodou FV je nepřítomnost teplonosné kapaliny a jednodušší přenos vyrobené energie do místa užití. Elektřinu lze rovněž využít všestranněji než teplo.
Posledním rozhodovacím kritériem by nakonec mohlo být srovnání účinnosti systémů v průběhu roku: FV poskytuje výrazně vyšší produkci energie v zimním období ve srovnání se solárním termálním kolektorem.
Autor: Ing. Milan Hron, TENET CZ, Polička
- PR článek -
Článek byl zobrazen 9841 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Moderní rodinné domy ze zateplených tvárnic Durisol
Zateplené tvárnice DURISOL mají řadu předností. Domy stavěné z tohoto systému jsou navíc moderní, promyšlené do posledního detailu a krásné. Prohlédněte si náš katalog RD!Terasy na klíč - rok 2024 na nové terase
Terasy a ploty, WPC i dřevěné materiály, různé dekory, realizace na klíč profesionálně a kvalitně. Terasová prkna skladem, vyberte si terasu na našem e-shopu nebo nás navštivte v terasovém centru a objednejte si termín realizace včas. Poradíme vám s projektem dle vašich představ.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Tepelná čerpadla Mach – Chameleon
Vysoce výkonná česká tepelná čerpadla Mach Chameleon. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s dlouholetou tradicí. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých míst.
Další články na téma Alternativní a ekologické tepelné zdroje
Vytápějte chytře s tepelným čerpadlem: návratnost i 2,5 roku
Přejděte na efektivní a úsporné vytápění tepelným čerpadlem. Ročně ušetříte na energiích až 78 000 Kč a investice se vám tak může vrátit už za 2,5 roku.
Jak vybrat správně radiátor?
Rekonstruujete byt či stavíte nový rodinný dům? Nebo jen nejste spokojeni se současným stavem svého vytápění a rozhodli jste se pořídit si nové radiátory? Podívejte se na několik tipů, které vám pomohou vybrat ten správný radiátor.
Topení infrapanely je úsporné a nepotřebuje obsluhu!
Uvažujete-li o vytápění infrapanely, pravděpodobně vás bude zajímat, jak infrapanely fungují, z čeho jsou vlastně vyrobeny, kam se montují, jak se dají regulovat a zda jsou opravdu tak úsporné a zdraví prospěšné.
Solární systémy - moderní úspora
Solární panely dnes již nejsou jen nadstandardní záležitostí, jako tomu bylo v minulých letech, ale představují vhodný způsob ohřevu vody. Poptávka po solárních systémech pro výrobu tepla tak v České republice v poslední době roste a kolektory jsou již běžnou součástí plánů a projektů majitelů rodinných domů.
Komfortní systém vytápění a větrání
Za optimálních podmínek, kdy dům nebo byt svým zateplením a utěsněním splňuje požadavky nízkoenergetických staveb, je možné využít sdružený systém teplovzdušného vytápění a větrání s rekuperací, finančně poměrně nenáročný a energeticky velmi úsporný.
Jak fungují automatické kotle na pelety a kolik lze při vytápění ušetřit?
Pořídit si nový kotel není levná záležitost. Aby měla taková investice smysl, je dobré se nejprve seznámit s jednotlivými typy kotlů, jejich účinností, způsobem ovládání i náklady na provoz. Jedním z oblíbených způsobů vytápění jsou automatické kotle na peletky. Proč? Jejich ovládání je komfortní a náklady na výtápění velmi nízké.
Klimatizace do bytu, rodinného domu i kanceláře
Klimatizace už dnes nejsou žádným luxusem, ale stávají se běžným vybavením domů a bytů. Jejich posláním už není pouze ochlazovat, ale umožňují i další úpravy vzduchu, jako je jeho topení, ionizace, filtrace a čištění vzduchu. Moderní klimatizační jednotky nabízí společnost Tramonta Klima, která se zabývá jejich kompletní dodávkou, montáží i servisem.
Chytré vytápění vašeho domova – zjistěte, jak na to!
Radiátorům už téměř odzvonilo. Vytopte svůj domov chytře a efektivně. Všichni víme, že tyto náklady bývají nejvyšší položkou v rodinném rozpočtu. Zjistěte, jak si zajistit teplo domova – a to doslova – tak, abyste neplatili více, než je nezbytné.