Topení na bázi tepelných vln je tak staré, jako člověkem využívaný oheň vydávající kdysi i dnes pohodové teplo. V roce 1800 pan William Herschel dokázal, že teplovlnné záření je dlouhovlnné záření, které přichází od slunce. Vychází z každého tělesa, které je teplejší oproti okolnímu prostoru a je schopno ohřát předměty ve svém okolí.

Jak technologie funguje?

Novinkou na teplovlnném systému topení je způsob, jakým tepelné vlny vznikají. Pomocí elektrické energie a speciálního karbonového vlákna je dosaženo zdravého a energii šetřícího tepla. Teplovlnné vytápěcí systémy předávají energii bez mezičlánku a dále formou vln o délce mezi 7 až 9 mikrony. Vlnová délka je tedy identická s délkou slunečních paprsků. Tento fakt umožňuje, aby se téměř 90 procent této energie přeměnilo v teplo a ohřívalo tělesa, která toto teplo pohlcuje.

Infratopení je založeno na bázi neviditelných infračervených (IR) vln, které produkuje topný panel. Celý prostor, ve kterém se nachází infračervený topný panel, je prostupován těmito vlnami. Infračervené topné panely z 80 % ohřívají pevné materiály, tedy stěny, podlahu, stropy a nábytek a pouze 20 % infravlnění se využívá k ohřívání vzduchu. Vzduch se vlastně ohřívá od prohřátých předmětů v místnosti až následně.

Dostupné informační zdroje tvrdí, že systém je výhodný pro jednoduchost osazení, pozitivní vliv na lidský organizmus, a také pro ekonomiku jejich provozu. Výsledným, a vysoce pozitivním výsledkem je údajně několikanásobně nižší potřebný příkon pro infračervené topné panely, než pro jiné zdroje tepla konvekčního při vytápění prostoru o stejné velikosti.

Praktické přednosti

Samozřejmě i infračervené topné panely mají své výhody a nevýhody. Jak to tedy je? Infračervená energie je forma topné energie, která nevyužívá jako přenosové médium teplo okolního vzduchu. Největší výhoda této metody tedy spočívá v pronikání tepelných paprsků do hloubky lidského těla případně do jiných pevných těles. Někteří odborníci na vytápění tvrdí, že tento způsob vytápění zcela vytlačí jiné systémy. Finanční úsporu lze získat nižšími provozními náklady.

Jiné druhy topných systémů ohřívají nejprve vzduch, který pak cirkuluje, a tím vzniká zima u podlahy a teplo u stropu. Teplotní rozdíl mezi podlahou a stropem může být až 10 stupňů. Díky tepelným vlnám se dá teplota vzduchu snížit údajně o 2 – 4 stupně, při stejném pocitu tepla. Infračervené topné panely jsou ideální k umístění na strop místnosti, čímž se zajistí nejen nejrovnoměrnější šíření tepla, ale ušetří i prostor. Po stranách zdí není kladen nárok na volné místo.

Infračervené topné panely lze umístit na každou stěnu v uzavřené místnosti. Předpokladem je přívod proudu v blízkosti panelu. Minimální výše umístění je určena TÜV a činí 1,80 m od podlahy k hornímu rámu obrazu. Toto pravidlo však platí v případě, že panel není vybaven tepelnou ochranou. Pokud je, lze jej umístit níže.

Vytápět tepelnými vlnami je zdravější, protože se při něm nespalují žádné látky, z kterých vznikají saze a jiné sloučeniny, které špatně působí na lidský organismus. Díky tepelným vlnám také nedochází k víření prachu, což jistě ocení alergici.

Nezanedbatelným faktem je také elegantní design topných panelů. Na topný panel je možné umístit jakýkoliv motiv například z fotografie digitálního fotoaparátu. Podmínkou je samozřejmě vysoké rozlišení. Panel může být také opatřený speciální úpravou s povrchem – zrcadlo. Dnes je možné si motiv zvolit podle vlastní fantazie. Při vytváření celkového efektu v interiéru může být tato možnost vskutku kreativní a hravá.

Nevýhody infravytápění

Některé názory z diskuzí na internetu tvrdí na základě osobních zkušeností, že tepelné sálání připomíná efekt tepla z vyhasínajícího ohniště táboráku uprostřed noci. Zepředu to opéká a na záda je zima… Infračervené sálání se šíří skutečně jako světlo, a proto je nutné infrapanel umístit tak, aby ve směru sálání nevznikl stín vlivem nějaké překážky, jako je obývací stěna, sedací souprava apod. Tato potíž odpadá, pokud je panel namontován na strop.

Při vytápění vystydlého objektu je nutné počítat s jistou dobou náběhu, než dojde k tzv. nasálání. Infratopení potřebuje minimálně 3 – 4 cm silnou tloušťku materiálu pro akumulaci tepla. Znamená to, že například při použití sádrokartonových desek (12,5 mm) dochází k vyšší spotřebě energie, než při použití jiného stavebního materiálu.

Podstatná nevýhoda může nastat při narušených hydroizolacích domu. Vlivem infratopení může nastat situace, kdy infratopení bude vysušovat zdivo, do kterého bude stále nasákávat venkovní voda. Tu infratopení vysuší a zdivo nasákne novou a nevýhoda je více než zřejmá. Je to trochu nadsázka, ale fyzikální zákony neošidíte. Tepelné ztráty objektu se musí pro dosažení tepelné pohody pokrýt zdrojem o stejném výkonu a lokální "úsporné" zdroje to neřeší.

Do jakých typů staveb jsou infra-panely vhodné?
Profesionální prameny informují, že panely jsou optimální především pro zděné stavby z pálených cihel, betonové stavby s vnější izolací nebo zděné stavby například z Ytongu. Hodí se také do klasických roubenek (dřevostavby srubové), protože dřevo je jeden z nejlepších materiálů. Velmi dobrou kombinací jsou také pro stavební systémy ztraceného bednění (Izoblok). S montovanými sendvičovými dřevostavbami je situace trochu obtížnější, protože je potřeba zvýšit příkon panelů, a tím kompenzovat chybějící materiál ve stěně (zapotřebí je asi 4 cm).

Jiné možnosti
S přibývajícím pokrokem se poznatky rozšířily, a tak je infračervené záření nasazováno v mnoha oblastech dnešního života a techniky. Kromě oblasti technického měření (bezkontaktní měření teploty) slouží infračervené vlny například k lékařským účelům. Stimulace lidského těla infračervenými paprsky má prokazatelné pozitivní účinky na lidský organizmus.

Autor: Alexandra Rohanová

Foto: archiv firem