Pěstování paprik krok za krokem: Osvědčené tipy pro bohatou úrodu
Papriky patří k nejoblíbenější plodové zelenině. V článku se dozvíte, jak správně začít s pěstováním, které odrůdy vybrat a jak o rostliny pečovat, aby vám přinesly bohatou úrodu zdravých a chutných plodů.
Paprika (Capsicum) je teplomilná rostlina z čeledi lilkovitých, původem ze Střední a Jižní Ameriky. Do Evropy se dostala v 16. století a dnes je pěstování paprik běžné po celém světě – jak na záhonech, tak ve sklenících či na balkonech. Paprikové rostliny zahrnují desítky odrůd, které se liší tvarem, barvou, chutí i obsahem kapsaicinu – látky zodpovědné za pálivost. Zatímco pálivé chilli papričky se využívají jako koření, sladké papriky jsou oblíbenou zeleninou a bohatým zdrojem vitamínů. Kapsaicin má kromě pálivé chuti také prokázané antimikrobiální účinky a v trávicím traktu působí jako přírodní dezinfekce.
Druhy a odrůdy paprik
Papriky (rod Capsicum) zahrnují stovky odrůd, které se liší nejen vzhledem – velikostí, tvarem a barvou – ale také chutí, pálivostí i způsobem využití. Botanicky se řadí do několika základních druhů, přičemž v našich podmínkách se nejčastěji pěstují odrůdy druhu Capsicum annuum.
Podle využití rozlišujeme papriky na:
- Zeleninové – dužnaté, většinou nepálivé papriky využívané k přímé konzumaci. Obsahují až 90 % vody a jsou bohaté na vitamíny.
- Kořeninové (chilli) – menší, pálivé odrůdy používané jako koření nebo léčivá přísada. Pálivost způsobuje látka kapsaicin.
Běžné skupiny odrůd:
- Sladké zvonovité papriky (např. California Wonder)
Typické srdčité plody různých barev – zelené, červené, žluté, oranžové i žíhané. Vhodné k pěstování ve skleníku i na záhonu. - Špičaté nepálivé papriky (např. Corno di Toro, Slávka, PCR)
Dlouhé, zašpičatělé plody bílé, světle zelené až červené barvy. Vhodné i pro venkovní pěstování v teplejších oblastech. - Chilli papričky (Jalapeño, Habanero, Tabasco, Naga Morich)
Pálivé odrůdy s vysokým obsahem kapsaicinu. Pálivost se měří ve Scovilleho jednotkách (SHU):- Jalapeño – 2 500–8 000 SHU
- Tabasco – až 50 000 SHU
- Carolina Reaper – až 2 200 000 SHU
Při výběru odrůdy je důležité zohlednit nejen chuť a pálivost, ale také podmínky pro pěstování – některé papriky lépe prosperují ve skleníku, jiné zvládnou i volnou půdu. Pro úspěšné pěstování paprik v českém klimatu doporučujeme zvolit odrůdy určené přímo pro naše podmínky, například od tuzemských šlechtitelů.
Pěstování paprik krok za krokem
Výsev paprik a podmínky pro klíčení
Papriky mají dlouhé vegetační období, proto je vhodné začít s výsevem už koncem ledna nebo v průběhu února. Semínka vyséváme do výsevního substrátu s neutrálním až mírně kyselým pH (6–6,5). Substrát by měl být vzdušný a propustný – ideální je příměs perlitu nebo kokosové rašeliny. Klíčení probíhá nejlépe při teplotě 25–30 °C, v noci by neměla teplota klesnout pod 20 °C. Nádobu se semínky zakryjeme fólií nebo víkem miniskleníku, aby se udržela stabilní vlhkost.
Jakmile sazenice vzejdou, postupně větráme a snižujeme teplotu o několik stupňů. Když vytvoří děložní lístky, přepichujeme je do větších nádob – do sponu přibližně 8 × 8 cm. Umístění na světlý parapet orientovaný na jih nebo východ pomůže předejít vytahování rostlin.
Přesazování a výsadba sazenic
Na záhon nebo do velkých květináčů přesazujeme papriky až po zmrzlých (v druhé polovině května), do skleníku už v dubnu. Půda by měla být prohřátá a dobře zásobená organickou hmotou. Před výsadbou je vhodné sazenice otužit.
Péče během vegetace
Papriky potřebují pravidelnou zálivku, ideálně ke kořenům, aby se předešlo houbovým chorobám. V období kvetení a nasazování plodů přihnojujeme hnojivem s vyšším obsahem draslíku, které podporuje růst a vybarvování plodů. Vyhýbáme se nadbytku dusíku, který podporuje růst listů na úkor úrody.
Mezi přírodními hnojivy se osvědčil naředěný zkvašený slepičí trus, který aplikujeme mimo přímý kontakt se stonkem, do dobře zalité půdy.
Opora a sklizeň
Většina odrůd paprik vyžaduje oporu – rostliny jsou křehké a mohly by se pod váhou plodů lámat. Vyvázání zlepší proudění vzduchu a snižuje riziko chorob. Plody sklízíme až plně vyzrálé, ale nenecháváme je na rostlině zbytečně dlouho – mohly by zpomalit další kvetení. Pro sklizeň používáme ostrý nůž nebo nůžky. Řezný nástroj doporučujeme dezinfikovat alkoholem nebo ponořením do horké vody, abychom zabránili přenosu chorob.
Paprika a její vliv na zdraví
Paprika je nízkokalorická zelenina bohatá na vitamíny, antioxidanty a vlákninu. Obsahuje zejména vitamín C, vitamíny skupiny B (včetně kyseliny listové – B9), vitamín E a také beta-karoten, který se v těle přeměňuje na vitamín A.
Z minerálních látek je dobrým zdrojem především draslíku, hořčíku, železa a zinku. Červené papriky navíc obsahují rutin (vitamin P), který posiluje cévní stěny, snižuje propustnost kapilár a může přispět k ochraně srdce.
Významnou předností paprik je vysoký obsah vitamínu C – zralé červené odrůdy mohou obsahovat až 250–400 mg/100 g, což je několikanásobně více než například citron. Vitamín C společně s dalšími antioxidanty, jako jsou flavonoidy a karotenoidy, pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem a přispívá ke správné funkci imunitního systému.
Díky vysokému obsahu vody (až 90 %), nízkému obsahu sacharidů a energetické hodnotě je paprika vhodná i při redukčních dietách. Vláknina obsažená v paprikách podporuje trávení a zajišťuje delší pocit sytosti.
