V létě s větráním většinou nebývá problém, zpravidla máme okna otevřená po celý den a někdy i po celou noc. Co ale dělat v zimě? Jakmile přijde nevlídné a sychravé studené počasí, už se nám příliš nechce pouštět si zimu do vyhřátého bytu nebo domu. Většina lidí tak čerstvý venkovní vzduch oželí a dá přednost příjemně vytopené místnosti. Pokud jsme však v takovýchto vytopených prostorách celý den a neumožníme výměnu vzduchu, brzy na nás padne únava, budeme ospalí a nesoustředění.

Někteří lidé však už přišli na to, že se v dobře větraných prostorách cítí mnohem lépe, než v prostorách s nedostatečnou výměnou vzduchu. Někteří odborníci uvádí, že by se každou hodinu měla vyměnit alespoň polovina vzduchu v bytě. Ve skutečnosti však hodinová výměna vzduchu v bytech často nepřesahuje ani jednu třetinu objemu, mnoho moderních bytů tak nedosahuje ani uvedené minimální hranice. Průzkumy bylo dokázáno, že pokud by se zdvojnásobil objem větraného vzduchu například na školách nebo na pracovištích, stoupla by výkonnost školáků a pracovníků až o 15%.

Větrání je dobré nejen z hlediska dodání kyslíku, ale také ze zdravotních důvodů – čerstvý vzduch ředí a odstraňuje dráždivé a nezdravé látky hromadící se jinak v uzavřených prostorách. Pokud pravidelně nevětráme, můžeme dýchat například nejrůznější chemikálie pocházející ze stavebního materiálu, plísně, mikroorganismy nebo roztoče, kteří jsou častými původci alergií. Světová zdravotnická organizace zjistila, že lidé přebývající v nevětraných budovách často trpí bolestmi hlavy a také astmatickými záchvaty.

Špatně větrané budovy však představují také dlouhodobější hrozbu pro zdraví člověka, mohou se v nich totiž hromadit nejrůznější karcinogenní látky. Ve starších izolacích bývá obsažen azbest, ze starých instalačních trubek a barev se uvolňuje olovo, nábytek a koberce bývaly zase napouštěny nebezpečnými sloučeninami bránícími hoření. Další možnou hrozbou je radioaktivní radon, který může pronikat do sklepů a základů budov. Stavby vyznačující se těmito neduhy mívají tzv. syndrom nemocných budov. Nejčastěji jde o klimatizované budovy, v nichž s největší pravděpodobností nesprávně funguje klimatizace (např. zanesené filtry apod.). Přitom pokud by stavba byla vybavena automatizovanými systémy přirozeného větrání, spotřeba energie by se snížila o 10 až 30%.

Lidé jsou k větrání motivováni nejen praktickými, ale také estetickými a sociálními pohnutkami. Mnohdy chtějí ovlivňovat zdraví a pohodu rodiny právě zajištěním čerstvého vzduchu. Nejčastěji se větrání věnují v tzv. přechodových obdobích, tedy například když se vrací domů z práce, když přijedou z dovolené, když ráno vstávají nebo když se adaptují z léta na zimu a opačně.

V současnosti se už ale nemusíme otužovat prudkým a rychlým větráním, kdy otevřeme veškerá okna v bytě nebo v domě. Architektura a její prvky dnes už nabízí skvělá řešení, díky nimž si můžeme užívat příjemného vnitřního klimatu za každého počasí. Vydýchaný vzduch můžeme za čerstvý vyměnit například řízenou výměnou vzduchu s využitím rozdílů v tlaku vzduchu, střešními okny, nebo s pomocí oken, která se zavírají a otvírají automaticky. Při projektování nových staveb se dnes již tak úzkostlivě neregulují a nekontrolují parametry interiérů, jako tomu bylo dříve. Větší důraz je kladen na přirozenost, a to jak u větrání, tak i u osvětlení. Pokud tedy chceme mít v interiéru dostatek čerstvého vzduchu a neplýtvat přitom energií, je důležité již při projektování budovy myslet na prvky umožňující řízené větrání, které je dokonale přizpůsobeno vnitřním i vnějším podmínkám. Maximum čerstvého vzduchu a denního světla získáte pomocí sestav střešních oken nebo dalších výrobků, jako jsou střešní balkony nebo střešní terasy, které dokonale propojují interiér s exteriérem.

Zdravé, pohodlné a současně i energeticky úsporné bydlení nabízí například aktivní domy. Jsou plné nejen čerstvého vzduchu, ale také denního světla, čímž představují zdravé a komfortní bydlení 21. století. Tyto domy mají totiž dobře promyšlený systém větrání. Okna jsou umístěna hned v několika úrovních, díky čemuž je možné vzduch měnit opravdu rychle a v zimních měsících tak minimalizovat ztrátu tepla. V letním období naopak noční větrání účinně snižuje teplotu v interiéru, čímž výrazně šetří náklady spojené s provozem klimatizace. Pomocí fasádních oken v kombinaci se střešními okny nebo střešními okny umístěnými nad sebou je možné také využívat komínového větrání. Další možností je příčné provětrávání, které zajistí okna umístěná naproti sobě. Tepelný komfort aktivním domům zajišťuje také energeticky úsporné zasklení oken, které v zimě zamezuje úniku tepla z místnosti. Tyto typy domů využívají i pasivní solární zisky – to znamená, že jsou osazeny okny se zasklením, díky kterému je možné v zimě získávat teplo ze slunečních paprsků, a tím prohřívat interiér a šetřit energii na vytápění.

- jap -

Předchozí články:
I v chladném období je v aktivním domě příjemně
Rekuperace – i větrání musí být řízené
Co potřebujeme ke zdravému bydlení?
Postřik stromů – zimní nebo jarní?
Praktické doplňky do předsíně
Stavíme opěrné stěny a palisády