V zásadě platí, že čím výkonnější tepelné čerpadlo, tím je investiční náklad na jednotku výkonu nižší, což je důležité především ve vztahu k tepelným ztrátám objektu. Obecně platí, že tzv. "nízkoenergetické nebo dokonce "pasivní" domy se nemají s tepelnými čerpadly rády. Ptáte se proč? Vždyť snahou investora energeticky úsporného domu je minimalizovat nároky na spotřebu energií a tepelné čerpadlo by tomu mohlo účinně pomoci. V podstatě je to pravda, ale nemá smysl "šetřit za každou cenu". On totiž "nízkoenergetický" nebo "pasivní" dům svou koncepcí má zpravidla tak nízké tepelné ztráty a s tím související potřebu dodávky tepelné energie, že i když z potřebného množství mu tepelné čerpadlo dodá 70 až 80%, ve finančním vyjádření je to malá částka ve srovnání s cenou tepelného čerpadla, že jeho ekonomická návratnost se blíží, případně i přesahuje jeho životnost. Tento ekonomický pohled ve většině případů převažuje nad ekologickými efekty tepelných čerpadel u těchto objektů.

Při těchto úvahách vycházíme z předpokladu, že takovéto běžné domy mají tepelné ztráty v úrovni do 5-ti až 6-ti kW. Rozsáhlejší objekty, jejichž tepelné ztráty jsou již vyšší, řekněme 8 kW a výše, tam již se celá ekonomika mění, zvlášť, přihlédneme-li k tomu, že se tepelným čerpadlem bude ohřívat užitková nebo i bazénová voda.

Standardně řešené rodinné domy, odpovídající normovým hodnotám, si už tepelné čerpadlo jistě zaslouží, přičemž jeho výkon se volí "úměrně“, zpravidla lehce poddimenzovaný ve vztahu k tepelným ztrátám, na rozdíl od běžně navrhovaných kotlů na různá paliva, které se předimenzovávají, protože jejich cena se mění minimálně ve vazbě na jejich výkon.

U tepelných čerpadel je tento rozdíl v ceně významný. Raději se volí tak, aby svým výkonem pokryla spotřebu tepla v objektu do venkovních teplot tak do -2 až - 5°C a při nižších teplotách (počet takových dnů je v topné sezóně poměrně málo) vypomáhá přihřát topnou vodu tepelnému čerpadlu doplňkový tepelný zdroj, kterým zpravidla bývá elektrická patrona nebo kotel, možnosti jsou i s jinými "automatickými" tepelnými zdroji. Důvody proč se to tak dělá, vycházejí především z ekonomicko-provozních hledisek.

Stávající objekty, jejichž datum kolaudace spadá do "minulého století", bývají zpravidla méně tepelně-technicky ochráněny proti únikům tepla než dnešní domy a to se projevuje na jejich spotřebě energie pro vytápění a s tím souvisejících nákladech na vytápění. Právě zde, kdy tepelné ztráty jsou běžně více než 15 kW má využití tepelných čerpadel nejvyšší ekonomický efekt pro jejich uživatele.

Majitel staršího nebo i mladšího klasicky postaveného rodinného domu, stojí před rozhodnutím jakou cestou se dát, zda dát peníze do zateplení nebo investovat do tepelného čerpadla. Zde se názory různí. Někdo tvrdí zateplit, jiní preferují tepelné čerpadlo. Obojí má jedno společné - bavíme se o investicích v řádu statisíců.

Zde je každá rada drahá, ale pokusíme se to rozlousknout. Zateplíme-li starší dům, můžeme předpokládat, že snížíme spotřebu tepelné energie o 25 až 30% ve srovnání s původním stavem. Podle toho čím topíme, můžeme si odhadnout, o kolik se sníží náklady na vytápění. Ten, kdo má svůj les a dříví na otop "zadarmo", nebo je levně nakupuje, u toho se úspory projeví málo. Naopak ten, kdo topí "ušlechtilými" palivy, jako je elektrická energie, kapalný plyn, lehký olej nebo dnes i zemní plyn, tam se již dosahované úspory promítnou, zvlášť když vezmeme v úvahu, že ceny energií do budoucna budou jen stoupat.

Druhá varianta, že místo zateplení použijeme tepelné čerpadlo, je také řešení, ale úspory správně zvoleným typem a výkonem se běžně vyskytují v úrovni kolem 60%.

Při srovnání úspor 30% při zateplení a 60% s tepelným čerpadlem to vypadá, že "není co řešit, je to jasné", ale nic není jen černo - bílé, podívejme se na to blíže: Při použití tepelného čerpadla musíme nutně přihlédnout k tomu, jak je proveden topný systém. Dříve se běžně navrhoval na tepelný spád 90/70°C. V praxi taková teplota topné vody i při velmi nízkých venkovních teplotách nemusela být, protože při výpočtu se zahrnuly určité rezervy, takže reálná maximální teplota je mezi 70 až 80°C. zde je jeden "zádrhel", protože klasická tepelná čerpadla ohřívají topnou vodu do 58°C. To by mohlo způsobit, že s původním tzv. "vysokoteplotním" topným systémem by s tepelným čerpadlem nebylo přes radiátory přeneseno dostatečné množství tepla a místností by se nedostatečně vytopily. Bylo by po tepelné pohodě, tepelné čerpadlo při potřebě vyšší teploty by se "odstavilo" a topení by převzal na vyšší tepotu jiný tepelný zdroj - elektrický nebo plynový kotel a bylo by po ekonomice. Tudy cesta ke spokojenosti nevede.

Co tedy s tím? Možnost je udělat kompromis a "rozumně" zateplit tam, kde jsou největší úniky tepla (okna, stropy v podkrovních místnostech nebo v nejvyšších patrech pod střechou). Snížením tepelných ztrát dojde k tomu, že i při zachování současného systému bude potřeba teplotní úrovně topné vody nižší a bude se blížit možnostem tepelného čerpadla.

Navíc pro dům se sníženou tepelnou ztrátou bude stačit i méně výkonné tepelné čerpadlo, které bude také levnější. To je taková "rozumná" varianta, ale může se stát, že i přes další zaizolování domu nebude klasické "nízkoteplotní" tepelné čerpadlo vyhovovat. Pro takové případy jsou dnes od některých dodavatelů na našem trhu dodávána tzv. "středoteplotní" tepelná čerpadla, jejichž teplota výstupní vody je až 65°C a jsou určena do topných systémů potřebujících teplotu topné vody až 70°C. Jsou skutečně předurčeny pro objekty, kde se předpokládá rekonstrukce, přičemž ve většině případů se nemusí celý topný systém vyměnit, postačují většinou jen drobné úpravy.

Obecně platí zásada, že čím nižší teplotu do topného systému s tepelným čerpadlem je potřeba dodávat, tím efektivnější pak je jeho provoz a celkově nižší jsou i provozní náklady. Nejlepší je spojení tepelného čerpadla s podlahovým vytápěcím systémem.

Zde je však dobré upozornit, že často si přeje stavebník kombinaci podlahového topení (v přízemí a v koupelnách) s radiátorovým systémem - zpravidla v patře. zde se však z důvodu požadavku vyšší teploty topné vody pro radiátory v ekonomice s podlahovým topením neprojeví. Je-li však celý topný systém s "podlahovkou", pak to nemá chybu. Z praxe je ověřeno, že s podlahovým vytápěním se úspory energie s tepelným čerpadlem pohybují běžně v úrovni 65%, ale s radiátorovým nebo kombinovaným systémem jen cca 52-53%. To není zanedbatelné.

Pro úplnost lze uvést, že existují na našem trhu i speciální "vysokoteplotní" tepelná čerpadla, která lze využít i v topných systémech, kdy je nutná teplota topné vody skutečně 90°C, objekt z hlediska např. památkově chráněné fasády nelze zateplit a rekonstrukce topného systému je technicky nebo ekonomicky nereálná, pak zde mají tyto "speciály" využití. Jsou sice dražší než běžná tepelná čerpadla, ale když není jiná možnost, je to řešení.

Řešení s tepelnými čerpadly DIMPLEX – řešení pro každého.

Tepelná čerpadla DIMPLEX svými parametry splňují kritéria pro udělení dotace v rámci programu „Zelená úsporám“.

Související články:
Tepelná čerpadla Dimplex opět o krok napřed
Tepelná čerpadla v komerčních objektech
 

Kontakt:

TERMO KOMFORT s.r.o.

Bauerova 491/10
603 00 Brno - Pisárky
tel.: 545 213 628
www: www.dimplex.cz
e-mail: info@termokomfort.cz

- PR článek -